Nejlepší kandidát neposlal životopis.

Marek měl plnou složku uchazečů. Člověk, kterého jeho firma potřebovala, v ní nebyl.

Modelový příběh ukazuje postup při hledání klíčového manažera. Postavy a dialogy slouží k ilustraci, nejde o popis konkrétní zakázky.

Osmdesát odpovědí. A pořád nikdo.

Marek vedl českou výrobní firmu. Zakázky měla, zákazníci se vraceli a ve výrobě pracovali lidé, kteří rozuměli svému řemeslu. Přesto každý složitější týden končil stejně: Marek rozhodoval o prioritách, přesouval termíny a usmiřoval obchod s výrobou.

Potřeboval provozního ředitele. Alespoň tak znělo první zadání.

Inzerát běžel na několika místech. Odpovědí přišlo dost. Personalistka je poctivě procházela, vedoucí výroby pomohl s odbornou částí a Marek si vyhradil čas na finální rozhovory.

„Lidi se hlásí,“ řekl. „Jen mezi nimi pořád není ten správný.“

Někteří byli příliš vzdálení tomu, co firma dělala. Jiní měli zkušenost z velké společnosti, kde za nimi stál aparát, který Marek neměl. Další dobře mluvili o řízení, ale při otázce na vlastní rozhodnutí zůstávali v obecných větách.

Marek už začínal uvažovat, zda nemá snížit požadavky.

„Možná takový člověk prostě není.“

To byla možnost. Ale ještě jsme nevěděli, jestli ho firma skutečně hledala tam, kde mohl být.

Koho vlastně potřebujeme získat?

V takové chvíli se vyplatí na chvíli zavřít složku životopisů.

„Co má být za půl roku jinak?“ ptám se majitele dřív, než začnu posuzovat dalšího kandidáta.

Marek nejdříve vyjmenoval běžné požadavky: zkušenost s výrobou, vedení lidí, samostatnost, schopnost zvládat tlak.

„A jak poznáte, že se to podařilo?“

Teprve potom začal mluvit o skutečné práci. Plán výroby se měl opírat o reálné kapacity. Zakázky neměly získávat prioritu podle toho, kdo si zrovna zavolá majiteli. Vedoucí měli vědět, co mohou rozhodnout sami. A Marek se měl přestat každý den účastnit operativních sporů.

To už bylo zadání, se kterým se dalo pracovat.

Potřebovali jsme člověka, který podobnou změnu skutečně provedl. Dokázal se domluvit s obchodem, získat důvěru mistrů a převzít odpovědnost v prostředí, kde majitel sedí o dveře vedle.

Název pozice byl jen začátek. Rozhodující byla zkušenost s konkrétní situací.

Inzerát ukázal jen část trhu

Inzerce má své místo. Dokáže přivést relevantní lidi, někdy velmi rychle. Počet odpovědí ale neříká, kolik vhodných lidí na trhu existuje.

Ukazuje především to, kolik lidí si inzerátu všimlo a rozhodlo se reagovat.

Člověk, který právě vede fungující provoz, se do výběru vůbec nemusí dostat. Nemusí sledovat pracovní portály. Nemusí mít připravený životopis. A nemusí si sám od sebe říct, že by ho mohla zajímat firma, o které dosud téměř neslyšel.

Z toho neplyne, že zaměstnaný kandidát je automaticky lepší. Člověk, který se přihlásí sám, může být přesně ten pravý. Jen nemá smysl omezit hledání na skupinu, která udělala první krok za vás.

Marek začínal chápat rozdíl mezi čekáním na odpověď a hledáním konkrétní zkušenosti.

„Takže potřebujeme oslovit lidi u konkurence?“

„Možná i tam. Nejdříve ale potřebujeme zjistit, kde vzniká zkušenost, kterou hledáte.“

Mapa lidí začíná mapou práce

Prošli jsme firmy s podobným typem provozu, složitostí zakázek a velikostí týmu. Zajímalo nás také prostředí, ze kterého by člověk mohl přejít bez ztráty schopnosti fungovat.

Manažer ze závodu s tisícem zaměstnanců může být výborný. To ale samo o sobě neříká, jak bude pracovat ve firmě, kde některé věci dosud drží majitel a část procesů je potřeba teprve vytvořit.

Stejně tak jsme nehledali jen podle přesného názvu funkce. Vhodnou odpovědnost může mít výrobní ředitel, vedoucí provozu nebo člověk s širší rolí v menší společnosti.

U každé skupiny jsme si napsali, proč ji prověřujeme a co potřebujeme zjistit. Postupně vznikala mapa trhu a konkrétních lidí. U někoho byly zkušenosti zřejmé, u jiného jsme měli zatím jen důvod k rozhovoru.

Mapa nebyla seznam jistých kandidátů. Byla plán, jak přestat hledat naslepo.

„Já ale práci nehledám.“

Jednou z oslovených byla Petra. Vedla provoz v jiné společnosti, měla výsledky a zaměstnavatel o ni stál. Na Markův inzerát neodpověděla. Neviděla ho.

První reakce byla stručná.

„Děkuju, ale já práci nehledám.“

Taková věta ještě nemusí znamenat konec rozhovoru. Znamená, že člověk nemá připravené rozhodnutí odejít. A že potřebujete respektovat jeho situaci.

„Rozumím. Oslovuji vás kvůli zkušenosti s převzetím výroby v období růstu. Můžu vám krátce vysvětlit, proč mi připadá relevantní právě pro tuto situaci?“

Důvod oslovení musel být konkrétní a pravdivý. Žádné hromadné sdělení o jedinečné příležitosti. A žádné předstírání, že o člověku víme více, než skutečně víme.

Petra si vyslechla souvislost. Potom položila první otázku: „A ten majitel opravdu chce provoz předat?“

Najednou jsme mluvili o tom podstatném.

Dobrý kandidát si prověřuje i vás

Marek byl zvyklý na rozhovor, ve kterém se ptá firma a uchazeč odpovídá. Petra potřebovala opačný prostor také.

Jaké pravomoci dostane? Kdo bude stát za nepopulárním rozhodnutím? Co se stane, když obchod slíbí termín mimo kapacitu výroby? A dokáže majitel nechat nové vedení skutečně rozhodovat?

To nebyla arogance. Bylo to prověřování podmínek, ve kterých by měla nést odpovědnost.

Tady je moje práce širší než domluvit schůzku. Potřebuji pomoci oběma stranám pojmenovat, co si mají ověřit. Majiteli připravit zadání a skutečný mandát. Kandidátovi dát dost informací, aby se nerozhodoval podle naleštěné prezentace.

Pokud firma žádá samostatného ředitele, ale majitel si hodlá ponechat všechna rozhodnutí, nestačí kandidáta lépe přesvědčit. Potřebujeme nejdříve vyřešit tento rozpor.

Životopis by tuhle otázku nezodpověděl

Petřin profil vypadal dobře. Přesto jsme potřebovali prověřit stejné rozhodující oblasti jako u ostatních lidí.

Kterou změnu opravdu vedla? Jak vypadal stav před ní? Co udělala osobně? Co se nepovedlo? Jak pracovala s mistry, kteří jí zpočátku nevěřili? A co by o jejím způsobu vedení řekli lidé, se kterými pracovala?

Aktivně oslovený člověk nedostává výjimku z prověření jen proto, že bylo obtížnější ho získat k rozhovoru.

Petra zároveň postupně poznávala realitu Markovy firmy. Otevřeně jsme probírali slabá místa i to, co by ji na roli mohlo zajímat. Někde se očekávání potkala. Jinde bylo potřeba doplnit informaci nebo změnit původní představu.

V této modelové situaci nakonec dohoda vznikla. Podstatné ale nebylo, že Petra přišla z přímého oslovení. Podstatné bylo, že její zkušenost odpovídala problému a firma byla připravena vytvořit podmínky pro její využití.

Co si Marek původně kupoval?

Na začátku by řekl, že potřebuje více kandidátů.

Ve skutečnosti potřeboval přesnější zadání, přístup k další části trhu a rozhovor, který ověří shodu na obou stranách.

Dalších padesát životopisů mohlo pomoci. Ale také mohlo přidat dalších padesát profilů k posouzení, zatímco vhodní lidé dál pracovali jinde a o jeho firmě nevěděli.

Přidaná hodnota headhuntera se proto nepozná jen podle počtu zaslaných jmen. Pozná se podle toho, zda rozumí výsledku role, dokáže najít relevantní prostředí, vést citlivé oslovení a prověřit podstatné předpoklady. A také podle toho, zda majiteli řekne, že má změnit zadání, když trh nebo rozhovory ukážou jeho slabinu.

A koho ve své složce nemáte vy?

Pokud už několik týdnů procházíte odpovědi a říkáte si, že nikdo vhodný neexistuje, zkuste si položit jiné otázky.

Víte přesně, co má nový člověk změnit? Kde už někdo podobnou práci úspěšně udělal? Proč by se měl vůbec začít bavit o vaší firmě? A co mu můžete nabídnout kromě názvu funkce?

Možná potřebujete upravit inzerát. Možná odměnu nebo mandát role. A možná už máte odpovědí dost a potřebujete oslovit lidi, kteří mezi nimi nikdy nebudou.

O tom, co se stane, když hledání odkládáte, píšu také v článku „Kolik stojí měsíc bez správného člověka?“.

Czech HeadHunters

Probrat situaci ve firmě

V Czech Headhunters začínáme otázkou, co se má ve vaší firmě změnit. Teprve potom rozhodujeme, koho hledat a jak ho získat.

Během úvodní konzultace můžeme projít vaše zadání, dosavadní hledání a to, ke které části trhu jste se skutečně dostali. Možná potvrdíme, že zvolená cesta dává smysl. Možná najdeme důvod, proč vám stále chodí jiné profily, než potřebujete.

Pokud chcete vlastní hledání připravit systematicky, můžete využít také program Headhunterem ve vlastní firmě. Provede vás od vyjasnění potřeby přes mapu trhu až k rozhovorům a nabídce.

Nejlepší člověk pro vaši situaci možná právě teď sedí ve firmě, kde se mu daří. Otázka je, zda má důvod dozvědět se o té vaší.

Probrat situaci ve firmě →